uvod

Úřad městské části Brno-sever

Naleznete zde informace o činnosti zvolených zastupitelů, práci odborů, novinkách na úřední desce nebo tiskové zprávy vztahující se k  naší městské části.

audit ffc
ice
 

Karel Holomek: Komunální volby v rozpacích II. - 9. leden 2015

(V Brně tentokrát Romové zcela jistě korektní a v mezích zákona)
V několika městech byly volby na základě rozhodnutí krajských soudů prohlášeny za neplatné, protože údajně došlo ke „kupčení" s voličskými hlasy. Stalo se tak i v městské části Brno-sever, která sama o sobě má větší počet obyvatel než kterékoliv okresní město. Došlo k tomu z celkem nevinných a dá se říci i bohulibých pohnutek jednoho z místních Romů. Ten chtěl zvýšit tradičně nízkou volební účast Romů a při tom podpořit starostu i jeho politickou stranu, která v minulém svém působení na radnici prokazovala dobrý a lidský přístup vůči občanům, kteří v této části měli v uplynulých 20 létech smůlu při vládnutí pravicové ODS. Nepochybně tedy dva cíle, které jsou alfou a omegou všech voleb: co největší účast voličů a volba té strany či osobnosti, která naplňuje požadavky občanů nejlépe. Podpora takového postoje prostřednictvím občerstvení, případně pití, byla vždy, a snad i nadále by měla být, korektním a ničemu neodporujícím průvodním jevem: volební guláš a pivo, tak praví zvyk!
Právě tohle provedl onen romský volební filantrop.
Špatné bylo, jak jsem pochopil ze zdůvodnění soudního verdiktu, že těmi, kteří byli ovlivňováni, byli tzv. „prvovoliči".
Ze zdůvodnění soudu cituji: „...vinou „politické negramotnosti" těchto voličů ovlivnil (organizátor akce), koho mají volit, konkrétním slibem, že se budou mít lépe. To je podle názoru zdejšího soudu nyní posuzovaný stav již za hranicí akceptovatelnosti." A dále: „...vůle voliče je nepochybně ovlivněna (volit jde volič, který by volit nešel, pokud by za to nezískal hmotný prospěch)."
Nezbývá než zmínit nutný logický závěr: Brněnský soudce se domnívá, že se právě a jen Romové (politicky negramotní, případně sociálně slabí) nedokáží samostatně rozhodnout a jeho úvaha je vlastně skrytě rasistická.
Tento prvek, obsažený ve zdůvodnění rozhodnutí soudu velmi podstatně snižuje důvěru ve správnost rozsudku. Připouští něco, co do rozsudku nepatří a na základě toho může činit chybný závěr.
Diametrálně rozdílný je případ romských „prvovoličů" v Chomutově. Těm za peníze byly rozdány vyplněné voličské lístky, aniž jim bylo cokoliv vysvětleno, koho volí a proč. Prokázalo se, že 79 lístků vyplněných někým jiným jedním, a tím samým, ovlivnilo volbu ve prospěch sociální demokracie. Proto soudkyně rozhodla jednoznačně, Chomutov půjde k urnám znovu.
Naskýtá se otázka, proč za stejný přečin nebylo postiženo ANO v posledních parlamentních volbách, kdy sám předseda strany před kamerami televize nabízel koblihy a sliboval, že jen on jediný umí napravit poměry, když bude zvolen. Pravda, nenašel se žalobce, nebyl ani soudce.
Je docela korektní, že starosta Rostislav Hakl v Brně mohl někdy při nějaké příležitosti prohlásit: „Když si myslíte, že to děláme dobře a věříte nám, pak nás volte!" A úspěšný organizátor romské kampaně se toho chytil a udělal, co chtěl, co mohl a co je zcela jistě v rámci zákona, bez ohledu na to, že měl před sebou zatím nenarušený volební ansambl.
Stávající starosta městské části Brno – sever podal žalobu k Ústavnímu soudu pro zrušení verdiktu krajského soudu o neplatnosti voleb, avšak verdikt sám nemá odkladný účinek. Nové volby budou na každý pád, pokud Ústavní soud verdikt krajského soudu nezruší a neučiní tak včas.
Soud se nezabýval otázkou, která určitě je na místě, totiž, jaká účast Romů a v jakém počtu mohla výsledek voleb ovlivnit. Romů, kteří šli volit, nebylo více jak 150 a kdo ví jestli. Tuto závadu může ještě soud napravit dodatečně.

Karel Holomek

Vyšlo v Romano hangos 19/2014