Podle barvy půdy se nazývalo toto území Černá pole, později shodně s dnešním názvem Černá Pole. Velice rád se tu procházel spisovatel, novinář a divadelní kritik Josef Merhaut (* 1863; V1907), který svou sbírku sociálních povídek nazval „Černá Pole“.
Obytná čtvrť na náhorní plošin nad Lužánkami, jako brněnské předměstí, vznikla koncem 19. století, s rozkvětem v letech mezi oběma světovými válkami a dotvořena byla až v období tzv. socialistického realismu.
Prostřednictvím střípků z historie, současnosti a blízké budoucnosti je předkládán neúplný nástin událostí, které více či méně ovlivňovaly, ovlivňují a budou ovlivňovat Černá Pole, včetně občanů v nich žijících.
2 000 let př. n. l.
Rozptýlené nálezy kamenných mlatů jsou důkazem pulzujícího života v brněnské kotlin, m.j. i v Černých Polích.
1 500 let př. n. l.
Nejlépe z únětických sídlišť byla prozkoumána osada v Černých Polích (Kunzova, Merhautova, Francouzská, staveniště Dětské fakultní nemocnice – 49 sídlištních objektů).
9. století n. l.
Velká Morava , jeden z nejvyspělejších ranně feudálních států střední Evropy, nálezy z té doby, m.j. i na území Černých Polí. Naznačují, že se zde zdržovali s prostým zemědělským lidem i příslušníci nadřazených společenských vrstev.
r. 1848
V místech dnešní Kunzovy ulice byla uvedena do provozu první česká ochranovna zanedbané mládeže, pamětní deska od akademického sochaře a malíře Jana Kratochvíla je umístěna na domě číslo 6.
r. 1853
Pozemky Černých Polí byly připojeny k Brnu a v 60. letech 19.století byla zahájena bytová výstavba.
r. 1896
Byla vydána sbírka sociálních povídek „Černá Pole“ spisovatele J. Merhauta.
r. 1899
Podle návrhu architekta Germano Wanderleye byla postavena sloupová kolonáda ve spojení s dvěma novorenesančními domy na ulici Drobného jako vstup do ulice Schodové a veřejného schodiště stoupajícího vzhůru na ulici Zemědělskou. Je to nejen jedna ze vstupních bran do Černých Polí, ale je to zároveň ojedinělý případ monumentální urbanistické kompozice ve velmi čisté formě italské novorenesance.
r. 1901
Zahájena výstavba první čtvrti rodinných domků, která byla ukončena v roce 1918. Jde o komplex menších rodinných domků z režného cihelného zdiva, s dřevem lemovanými štíty a vysazenými střechami, u jehož zrodu stál na sklonku 19.století „Obecně prospěšný spolek pro výstavbu laciných bytů“. Rozprostírá se mezi ulicemi Černopolní a Lesnickou, v ulici Tomanově, Muchově a částečně v Lužově. Necitlivou modernizací ztratily jednotlivé domy svůj původní charakter a půvab. Tato výstavba je začátkem souvislejší zástavby Černých Polí.
r. 1908
Zrušen zábrdovický hřbitov a přeměněn na tzv. Schreberovy zahrádky se 17 zahradními domky. V areálu bývalého zábrdovického hřbitova se nacházelo 74 miniaturních zahrádek a 3 dětská hřiště. Na přelomu 50. a 60. let 20.století byla provedena celková rekonstrukce a celá plocha přeměněna v park, pouze alej se starými lipami připomíná dodnes zábrdovický hřbitov.
r. 1919
Na místě osamělých budov Zemského ústavu slepců z let 1912 - 1915 byla založena Vysoká škola zemědělská s fakultami (dnes univerzita) - agronomickou, provozně-ekonomickou a lesnickou. Dominantní a monumentální okolí školní budovy byly postaveny v koncepci meziválečného neoklasicismu zdůrazňovaného v průčelí sloupy s ionskými hlavicemi a dvojími polygonálních věžic ve dvorní části. Ústřední knihovna s 300 000 svazky je nejstarší a největší tohoto druhu v ČR, součástí je botanická zahrada a arboretum (leží na území městské části Brno - Královo Pole) umožňující seznámit se s významnými sbírkami květin a okrasných dřevin. K velmi zajímavým a nejcennějším částem tohoto areálu patří světová sbírka orchidejí, vrb, klasické alpinium a největší evropská sbírka skalníků. V nedalekých Křtinách je školní "Masarykův les" zajišťující při běžném lesnickém provozu pedagogické a výzkumné úkoly na straně jedné a rozšíření vědomostí návštěvníků na traně druhé (lesní palouky osázené cizokrajnými dřevinami, lesní studánky, lesnické památky).
r. 1923
Nová zástavba rodinnými domky, v blízkosti staré železniční trati Tišnovky, byla pojmenována jako Štefánikova čtvrť.
r. 1927
Manželé Tugendhatovi zadali německému architektu Ludwigu Miesevan der Rohe vypracovat projekt, stavbu rodinné vily Tugendhat a Černopolní ulici číslo 45 byla zahájena v červnu 1929 a v prosinci 1930 byla již obydlena. Práci provedla stavební firma Mořic a Artur Eislerovi, svažitá zahrada nad Lužánkami umožnila architektu realizovat své velkolepé koncepční záměry jež jsou ve svahu rozloženy do tří podlaží. Vstup z Černopolní vede do nejvyššího patra s ložnicemi, koupelnou, terasou, bytem správce a garáží, obytné patro o podlaží níže tvoří variabilní ústřední obytný prostor se zimní zahradou, obytnou terasou, kuchyní a sociálním zařízením. Pod obytným prostorem je suterén – třetí podlaží v němž jsou skladovací prostory včetně strojovny pro spuštní oken obytného prostoru. Původní majitelé museli v roce 1938 uprchnout před nacisty, kteří objekt zabrali až v roce 1945 a zpustošili. Od roku 1980 je vila v majetku města Brna. Po náročné rekonstrukci byla dána do užívání jako reprezentační budova primátora města Brna. Vila Tugendhat jako dokument moderní světové funkcionalistické architektury je přístupná i široké veřejnosti. Zahrada u vily byla postavena podle projektu Markéty Müllerové a obnovena v roce 1979.
r. 1928
Na Zemědělské ulici byla podle projektu architekta Josefa Kranze postavena kavárna ERA, jedno z velmi cenných funkcionalistických děl z konce 20. let 20. století. Tato památka moderní brněnské architektury by si rozhodně zasloužilo lepší osud než je její dnešní nevhodné využití.
r. 1929
V době hospodářské krize a velké nezaměstnanosti vyrostla nouzová kolonie zvaná KRCHOV či FARMA (v prostoru u dnešní ZŠ Janouškova ), byla obehnána plotem a dost připomínala koncentrák. Charakter chatrčí i života v nich byl obdobný jak je uvedeno v informaci o nouzové kolonií PÍSEČNIK zvaný DŽUNGLE v Husovicích.
r. 1930
Masarykova česká obecná škola, postavená na Zemědělské ulici podle projektu Ing. arch. Mojmíra Kyselky, se stala přínosem funkcionalistické tvorby a byla zařazena mezi památkově chránné budovy celosvětového mřítka. Dvojbudova dívčí a chlapecké školy má společný centrální trakt, obsahující přízemní dvoranu s jevištm a v patře umístnou tělocvičnu. Škola měla vnitřní a venkovní (dnes zasypaný) bazén, včetně venkovního hřiště. Podobnou charakteristiku má bývalá německá škola na samém konci Zemědělské (Jugoslávské) ulice, na jejímž projektu se podílí Ing. arch. Mojmír Kyselka a Bohuslav Fuchs, další přední osobnost brněnské moderní architektury.
r. 1940
Čtvrť byla s městem spojena tramvají.
r. 1949
Zahájen provoz tramvaje č. 5 do Štefánikovy čtvrti (později Fučíkovy čtvrti a dnes opět Štefánikovy čtvrti). Podle projektu Bedřicha Rozehnala byla zahájena stavba Dětské Fakultní nemocnice na rohu Černopolní a Merhautovy ulice jako poslední dílo doznívajícího brněnského funkcionalismu. Stavba byla ukončena v roce 1952 a byla realizována pouze 1. etapa výstavby. V polovině roku 1996 byla dokončena přístavba Fakultní dětské nemocnice J. G. Mendela, kde Ing. arch. Jánský navázal na funkcionalistické řešení Bedřicha Rozehnala přístavbou pavilonu s operačními sály.
r. 1951
Byla založena Vojenská technická akademie v Brně, jejíž jedna část byla umístěna do Čapajevových kasáren, dnes kasáren v Černých Polích.
r. 1968
Zahájily provoz 2 autobusové linky, které byly později nahrazeny trolejbusy.
r. 1969
Na nám. SNP byla odhalena socha „HUDBA“ od autora Jiřího Marka.
V Brně byly dokončeny úpravy, upřesněny názvy a rozsah jdnotlivých katastrálních území; Černá Pole se stala regulérním katastrálním územím.
r. 1974
Na nám. SNP byl odhalen „PAMÁTNÍK SNP“ od autora Ladislava Snopka.