Počet obyvatel: 48 382 (podle sčítání lidu 2021)
Rozloha: 1 224 ha
- Jedna z 29 městských částí statutárního města Brna
- Počtem obyvatel je 2. nejlidnatější městskou částí
- Rozlohou se řadí na 7. místo mezi městskými částmi
- Má výraznou orientaci polohy na sever od středu města
- Vznikla v roce 1990 sloučením katastrálních území Černá Pole (část), Husovice, Lesná, Soběšice, a od 1. 5. 1998 rozšířena o část k. ú. Zábrdovice
Černá Pole
vznikla jako brněnské předměstí koncem 19. století. Zástavbu tvoří činžovní domy, rodinné domky a vily stavěné průběžně během 20. století. Do dnešní doby si tato čtvrť uchovala ráz kvalitní obytné zóny. K Brnu byly pozemky připojeny v roce 1853.
Husovice
uváděné roku 1264 jako ves s vinohrady byly zeměpanským majetkem, jehož části později drželi různí vlastníci (klášter cisterciaček na Starém Brně, brněnská kapitula, brněnští měšťané). Vesnice obdržela v roce 1597 od abatyše kláštera na Starém Brně obecní zřízení. V 19. století se Husovice změnily na dělnicko-průmyslové předměstí Brna. Vlastní povědomí si však zachovaly a v roce 1912 dosáhly povýšení na město. K Brnu byly připojeny v roce 1918.
Lesná
Celé toto katastrální území náleželo před svým vznikem hned ke třem starým katastrálním územím, kterými byly Královo Pole (území na západ od Čertovy rokle), Husovice (území východně od Čertovy rokle) a Obřany (celý severovýchod katastru Lesné, vymezený na jihu hranicí pozemku, na němž se nachází dům Seifertova 64 a na západě linií, kterou procházela od severu k jihu středem silnice směřující kolem tohoto domu do Soběšic).
Osamostatněna byla po vybudování nejzdařilejšího brněnského sídliště v průběhu 60. let 20. století. Vzhledem k atraktivnosti tohoto nového katastrálního území pokračovala zástavba, převážně rodinnými domky, i v následujících letech. K zahušťování bytové zástavby dochází i v současnosti.
Soběšice
ve vnější podobě zůstaly navenek venkovským sídlem. V roce 1286 patřily klášteru herburskému v Brně. Po jeho zrušení připadly v roce 1581 brněnským jezuitům, aby po roce 1772 jako součást řečkovického panství měnily často vlastníky. Po roce 1848 se stávají samostatnou obcí. K Brnu byly připojeny v roce 1971.
Zábrdovice
a mlýn Radlas byly po založení premonstrátského kláštera roku 1209 v jeho držení. Velké škody utrpěly za česko-uherských válek. Rovněž Švédové za obléhání Brna velmi poškodili objekty augustiánského kláštera sv. Tomáše založeného roku 1370, který byl roku 1784 zrušen a v jeho budovách zahájila činnost vojenská nemocnice, která je tu i dnes. Koncem 18. století zde vzniklo několik textilních továren a vrchnost poskytovala pozemky na stavební místa. K Brnu byly připojeny v roce 1850.
Krajinným prostředím městské části Brno-sever je okraj brněnské kotliny, z jehož „dna“ území k severu stoupá přes terasu Lesné k náhorním zalesněným planinám v okolí Soběšic. Krásné přírodní kulisy, jimiž je městská část obklopena, vytvářejí podmínky pro to, aby se tu každý cítil dobře.
Přijetím heraldického znaku a vlajky v roce 1995 získala městská část důležité prvky podtrhující její samostatný charakter.