Soběšice - Městská část Brno-sever

Městská část Brno-sever

Soběšice

r. 1286 

2. dubna – darovací smlouva krále Václava II (1283-1305) je první dochovanou písemností o existenci Soběšic.

r. 1849 

17. března – prozatímním obecním zákonem byla ustanovena obecní samospráva, kdy místo rychtáře, burmistra a konšelů byli do čela obce zvoleni starosta, dva obecní radní, obecní výbor a zastupitelstvo.

r. 1850 

První starosta – půlláník Václav Kalod z domu č.5.

r. 1861 

Druhý starosta – familiant Antonín Klodnar z domu č. 8 (Síčka 13).

r. 1862 

5. března – definitivní zákon upravující organizaci obecní samosprávy (platný do roku 1918). Od tohoto roku se volilo do obcí podle cenzové soustavy, tzn., že volební právo bylo podmíněno výší placené daně. Podle výše přímé daně byli voliči rozděleni do dvou, případně do tří sborů. První sbor tvořili poplatníci, kteří odváděli dohromady třetinu daní a volili třetinu členů obecního výboru. Druhý sbor tvořili poplatníci, kteří odváděli nejmenší daně a jejich počet byl největší. Právo hlasovat měli pouze zletilí a svéprávní muži.

r. 1863 

další starostové:
1863 čtvrtláník František Foltan z domu č. 21 (Na rychtě 8)
1868 čtvrtláník Valentin Bryž z domu č. 23 (Na rychtě 4)
1874 familiant Josef Albrecht z domu č. 3 (Síčka 3)
1880 čtvrtláník Jan Lakota z domu č. 15 (Na rychtě 14)
1884 kovář a hostinský František Kreslík z domu č. 41 (Zeiberlichova 15)
1890 čtvrtláník Jan Lakota z domu č. 15 (Na rychtě 14)
1896 kovář a hostinský František Kreslík z domu č. 41 (Zeiberlichova 15)
1903 půlláník Alois Řehůřek z domu č. 5 (Síčka 5)

r. 1919

Poslední starosta setrval v této funkci vlivem válečného období a státního převratu (vznik Československé republiky) až do 1. 3. 1919, kdy se vzdal funkce pro pokročilý věk a oční chorobu. Spolu s ním odstoupili i členové obecního zastupitelstva, které vyzvalo představitele politických stran a zájmových skupin, aby vyslaly své přestavitele do obecního zastupitelstva
výzva se minula účinkem a proto okresní hejtman jmenoval pro vedení obecních záležitostí třináctičlennou správní komisi. Funkci předsedy správní komise vykonával Alois Buchta z domu č. 65 do vypsání řádných voleb. 31. ledna nový volební zákon.
1. února volební řád umožňoval poprvé ženám uplatnit volební právo. Aktivní volební právo (21 let, min. tříměsíční trvalý pobyt v obci). Pasivní volební právo (26 let obojího pohlaví, bydlení v obci min. jeden rok). Volilo se prostřednictvím vázaných kandidátních listin a funkční období bylo čtyři roky. 16. června, první obecní volby ve svobodném státě. První starosta: František Kreslík (ml) z domu č. 126 (Útěchovská 84).

r. 1923 

16. září – losem byl za starostu zvolen stolař František Filka z domu č. 121 (Zeiberlichova č. 21), příslušník národních socialistů.

r. 1940 

V čele obce stál František Filka do dubna 1940, kdy onemocněl a ve funkci starosty ho zastupoval místostarosty Augustin Švéda.

r. 1941 

Koncem tohoto roku odešel starosta František Filka na zdravotní dovolenou a do funkce náměstka starosty byl zvolen Augustin Weiss.

r. 1942 

14. prosince – okresní úřad jmenoval starostou dosavadního náměstka Augustina Weisse z domu č. 146 (Zeiberlichova 21) v důsledku ukončení zdravotní dovolené Františka Filky.

r. 1945 

10.května – byl utvořen Prozatimní národní výbor. Prvním předsedou MNV po osvobození byl Karel Beránek z domu č. 168 (Útěchovská 54).

r. 1949 

1. ledna vstoupil v platnost zákon o krajském zřízení ze tří zemských NV bylo vytvořeno 
19 KNV. Brněnský kraj měl 19 okresů. Soběšice byly součástí okresu Brno-venkov.

r. 1954 

V lednu vydáno vládní provolání o organizaci národních výborů. Předseda a místopředseda NV se stali stálými zaměstnanci a hospodaření NV přecházelo na způsob hospodaření národních podniků. Na rozdíl od minulosti, kdy byli noví členové MNV jmenování se konaly 16. května přímé volby do NV všech stupňů. Předsedou MNV byl zvolen Milan Beránek z domu č. 298 (Útěchovská 56).

r. 1960 

12. června – předsedou MNV byl zvolen Hynek Plšek, Kobylín č.19.

r. 1964 

14. června – předsedou MNV byl zvolen Jindřich Krmíček, Loučná č. 5, kterého po pozdějším úrazu zastupoval místopředseda František Šupka. Jindřich Krmíček byl posledním předsedou MNV Soběšic před sloučením s Brnem.

r. 1971 

15. září bylo vydáno rozhodnutí vlády ČSSR č. 211 o sloučení Soběšic s Brnem. Soběšice přešly správou do působnosti Obvodního NV Brno III Husovice. V Soběšicích zřízeno detašované pracoviště jehož vedoucím byl Vilém Kselík, Dohnalova 6 jako tajemník.